Textilní škola - Q. menu Up Textilní řemesla v oděvní tvorbě Konzervování a restaurování textilií Ateliér bytového designu Ateliér krajkářských technik Ateliér tisku a tkaní Ateliér hračky a košíkářských technik Ateliér nových médií Ateliér oděvu

Galerie Emilie Paličkové

„Galerie je místem, které z umění činí věc veřejnou. S galerií otevíráme také zdi školy, opevněné vnitřními pravidly jejího života. I tady počítáme s radiací. Odtud chceme vysílat především takovou zprávu: V Praze už téměř celé století existuje škola, jejíž předstupně sahají až do doby vlády císařovny Marie Terezie, kde si talentovaní mladí lidé osvojují některé tradiční techniky a postupy textilních řemesel, které ve spojení se současnou výtvarnou formou jinde v Evropě nenajdeme. Unikátní tradice, která není nostalgickým historismem, ale živým a srozumitelným výtvarným jazykem. Právě z takových elementů se skládá nevyčerpatelně bohatý celek evropské kultury, v němž společné nemusí nutně znamenat stejné a jedinečné nemusí zůstat v ohrádce národního, regionálního, lokálního…“
Mgr. Petra Czumalová: zahajovací text školní galerie Emilie Paličkové, 28. 11. 2008

Celý úvodní text je k nahlédnutí zde.

Galerií Emilie Paličkové se můžete projít zde.

Aktuální výstava

5. 10. - 10. 11. 2018
Krajky v prostoru a prostor v krajce – Milča a Ondřej Eremiášovi

výstavní plán pro rok 2018/2019

5. 10. - 10. 11. 2018
Krajky v prostoru a prostor v krajce – Milča a Ondřej Eremiášovi
14. 11. – 21. 12. 2018
1918 – 1938 TEXTILNÍ DÍLA ZE SBÍREK ŠKOLY
03. 01. – 15. 01 2019
KLAUZURY 2019 z výtvarné přípravy a figurálního kreslení
17. 01 – 08. 02. 2019
KLAUZURY 4. ročníků z předmětu navrhování a realizace
19. 02 – 01. 03. 2019
KLAUZURY 3. ročníků z předmětu navrhování a realizace
07. 03. – 05. 04. 2019
1938 – 1968 TEXTILNÍ DÍLA ZE SBÍREK ŠKOLY
11. 04. – 10. 05. 2019
1968 – 1998 TEXTILNÍ DÍLA ZE SBÍREK ŠKOLY
20. 05. – 05. 06. 2019
Maturity 2019
08. 06. – 18. 06. 2019
TEXTILNÍ DÍLA SOUČASNOSTI

Úvodní text k zahájení provozu školní galerie Emilie Paličkové 28. 11. 2008

Už nic nemůže v této chvíli zvrátit historickou událost: Naše škola otevírá vlastní galerii. Umělecká škola bez galerie je škola jaksi neúplná. Jistě, výstavní prostor se vždycky někde najde. Ale vlastní galerie přímo ve školní budově poskytuje řadu výhod. Nemám teď na mysli ony utilitární, fyzické, pohodlí netrmácet se s instalačními pomůckami přes půl města, ale ony téměř metafyzické: Galerie je jako žhavé jádro, záření odtud vycházející proniká celou školou. Úběžník i memento. Ale nejsou to paprsky destruktivní. Budí, aktivizují, plní energií.

Galerie je místem, které z umění činí věc veřejnou. S galerií otevíráme také zdi školy, opevněné vnitřními pravidly jejího života. I tady počítáme s radiací. Odtud chceme vysílat především takovou zprávu: V Praze už téměř celé století existuje škola, jejíž předstupně sahají až do doby vlády císařovny Marie Terezie, kde si talentovaní mladí lidé osvojují některé tradiční techniky a postupy textilních řemesel, které ve spojení se současnou výtvarnou formou jinde v Evropě nenajdeme. Unikátní tradice, která není nostalgickým historismem, ale živým a srozumitelným výtvarným jazykem. Právě z takových elementů se skládá nevyčerpatelně bohatý celek evropské kultury, v němž společné nemusí nutně znamenat stejné a jedinečné nemusí zůstat v ohrádce národního, regionálního, lokálního…

Naši novou galerii jsme bez dlouhého váhání spojili se jménem Emilie Paličkové, která v naší škole působila od roku 1919 do roku 1946, kdy byla povolána jako profesorka na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Do tehdejšího školského ústavu - předchůdce naší školy - přišla krátce po jeho vzniku. Po studiích na sofijské a pražské uměleckoprůmyslové škole a několikaletém působení v ateliéru Marie Teinitzerové přichází výtvarnice, která až v ústavu získává zkušenost s krajkářskými technikami. Od prvního kontaktu ale rozpoznává výtvarné možnosti krajky, která se rázem stane jejím celoživotním výrazovým prostředkem. Doposud stále opakované vídeňské předlohy záhy nahradí nové návrhy, v nichž rychle vyzrává _ v inspiraci lidovým krajkářstvím - emancipace krajky jako svébytného uměleckého druhu, který opouští tradiční hranice užitého umění. Na zlomové Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového umění v Paříži v roce 1925, patřil k nejobdivovanějším exponátům expozice československých odborných škol soubor šitých krajek s monumentálním Sluníčkem, šitým žačkami ústavu podle návrhu Emilie Paličkové. Nevynesl jen Grand prix a nepomohl jen vytvořit pověst Československa jako země s nejlepším odborným školstvím, svoji autorku také rázem postavil do čela světové krajkářské tvorby. Zřetelně upozornil na vklad Emilie Paličkové, který tak přesně postihuje text její monografie z pera Ludmily Kybalové: "Paličkové se podařilo překonat všechna úskalí, která hrozila krajce zánikem. Objevila její soudobý výraz i použití. Zbavila ji oné skleníkové nádhery, neslučitelné s dobou, jež kladla základy moderního výtvarného projevu, využila a rozvinula všechny existující techniky, spojila je v nové, nevídané sestavy; na místo klasických ornamentálních souborů stvořila nový svět představ, jejž zaklela do tvarů, odpovídajících novodobému nazírání. Podařilo se jí dosáhnout toho, nač nestačily síly zemí s neméně slavnou krajkářskou tradicí." Její dílo tak přirozeně vytyčilo nejvyšší etalon.

Galerii otevíráme samozřejmě zároveň s první výstavou a je proto třeba říci ještě pár slov k jejímu programu a výstavní dramaturgii. I pro uměleckou školu je nezbytné permanentně si klást otázky, které tak sugestivně malířsky zpracoval Paul Gauguin: Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme? Školní galerie je ideálním místem nejen kladení otázek, ale především hledání odpovědí. Každá škola žije ve "svých lidech", rozdělených do tří vzájemně neoddělitelných kategorií: ve svých studentech, ve svých učitelích a ve svých absolventech. Před všechny otázky, spojené se sebereflexí školy, je užitečné předřadit základní otázku po jejím smyslu. A na tuto otázku odpovídá nejlépe tvorba absolventů. Jednoduché vysvětlení, proč naši galerii otevíráme první výstavou dlouhodobého cyklu Slavné absolventky naší školy. Věřím, že přítomná výstava dává na základní otázku odpověď pádnou a jednoznačnou: Ano, má to smysl. A jaký!

Mgr. Petra Czumalová

PRG a TX logo
© | Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha 1 U Půjčovny 9